Hubnutí – díl 2

Začínám!!!!  Říjen 2012

Měl jsem za sebou náročnou volební kampaň, byl jsem hodně unavený, a to nejen z volebního klání, ale také z kil, které jsem všude nosil s sebou. Nebylo mi prostě dvakrát valně… Tělo začalo volat o pomoc a jasně mi dávalo najevo, že už toho bylo dost. Funěl jsem do schodů i do každého kopečku. Sice jsem pár dní méně jedl a zhubnul asi 3 kila, ale pořád jsem se necítil úplně v pořádku.

Objednal jsem se na vyšetření do Mulačovy nemocnice. Nabrali mi krev a rovnou jsem tam několik dní zůstal na celkové vyšetření. A pak to začalo. Můj kamarád, lékař této nemocnice, mi začal vysvětlovat výsledky. Používal při tom slova, která nelze před 22. hodinou reprodukovat a některá asi ani po ní. Prý, že když jsme kamarádi, tak může, nebo spíš musí. Snad abych to konečně pochopil a něco začal dělat. Tuhle přednášku jsem slyšel již poněkolikáté, tehdy mi ale definitivně došlo, že sranda skončila. Snad všechny hodnoty s výjimkou cholesterolu byly špatně. Zrovna to, že cholesterol mám v normě, mi přišlo úsměvné. Ostatní už tak k smíchu nebylo. Pochopil jsem, že mi nikdo nepomůže, že musím chtít sám.

Tak jsem se sám se sebou pohádal, vynadal si a uklidil si sám v sobě. Bez tohoto procesu, tedy uvědomit si, že mám problém, že si za něj můžu jen a jen sám, a především, že s tím chci něco dělat, nemá cenu začínat. Je to stejné jako v té pohádce, kde měl princ dlouhý nos a mohl se ho zbavit, až se na něj, tedy sám na sebe, rozčílil. To za vás nikdo neudělá, nečekejte na zázrak. Žádné dnes se ještě najím a zítra začnu!!!!! Když začít, tak hned v této minutě, v této sekundě. Začít s vědomím, že to chci, že to zvládnu, že na to mám a že to dokážu. Když jsem já došel až sem, má šanci opravdu každý. Nečeká vás žádná selanka, čeká vás dlouhý proces, který na začátku bolí. Čeká vás doživotní změna stylu života. Věřte mi, stojí to za to. A je jedno, jaká je vaše motivace. Jestli se sami sobě nelíbíte, nebo se vám směje vaše okolí. Hledáte lásku, nebo se jen prostě bojíte o život. Je jedno, proč se rozhodnete pro změnu, udělejte ji!!! Naučte se být tvrdí sami k sobě. Mojí hlavní motivací byl syn. Řekl jsem si, že mě ještě chvilku potřebuje. Pro něj a snad i trochu pro sebe, abych si dokázal, že nejsem srab, jsem se do toho pustil.

22. 10. 2012

Po ukončení hospitalizace jsem se šel prvně kontrolně vážit. Měl jsem 175,9 kg a tlak 143/ 92. Na tlak jsem už bral léky. V nemocnici jsem před vážením shodil asi 3,5 kg za pět dní pobytu. Dostal jsem několik dalších léků. Brát prášky nenávidím už od dětství, takže žádná sláva…

Začínám s dietním režimem v domácím prostředí, takže u ledničky, v níž jsem léta – především po nocích – hledal dobroty. Objednávám krabičkovou dietu od firmy Adifit. V minulosti jsem těchto dodavatelů vystřídal několik. Jídlo od Adifitu mi vyhovovalo nejvíc. Bavil mě u nich i osobní přístup.

Nastavil jsem si příjem na 5 000 kJ v pěti jídlech denně. Snad ještě důležitější než počet KJ je pravidelnost. Dřív jsem jídlo přes den šidil, zato večer a v noci jsem tomu vždy „nasadil korunu“. Odhaduji, že jsem spořádal až 20 000 kJ, a to především odpoledne, večer a v noci. Teď se učím jíst v 8, 10, 13, 15, 18 hodin, plus mínus 30 minut. Hlavně snídaně je pro mě novinka. Po Nutele, smaženém sýru, nebo salámu se dietní jídlo dá jíst, ale něco tomu prostě chybí. Jsem plný odhodlání a stále naštván sám na sebe, a tak mi to nedělá téměř žádné problémy – tedy aspoň přes den. Jak jsem totiž léta učil tělo, že se jí hlavně večer a v noci, tak se dožaduje svojí dávky někdy kolem desáté večer. Odolávám a hodně piju vodu bez bublin s limetkou, citrónem nebo zelený čaj. Kolem půlnoci se dostavují pravidelné zimnice, ležím v posteli, třesu se a v duchu si nadávám, kam jsem to až dopracoval. Tělo se nevzdává a chce svoji dávku cukru, kterou léta dostávalo, a nechápe, co se děje. Začínáte se dostávat do fáze, kdy požíráte sami sebe.

Když se na proces hubnutí podíváte touto optikou, není to žádná vábná představa. Jinak to ale nejde. Zimnice mě provázely asi měsíc. Jediné, co pomáhalo, bylo je zaspat.

Začínám se také pokoušet o pravidelný pohyb. Zatím jen chůzi. Stačí na začátku ujít alespoň kousek, chce to ale každý den a je jedno, jestli je zima, nebo prší. Považuji tělo za stroj nebo počítač, a když jsem ho naučil jíst nezdravě, tak ho to musím přeučit a změnit své návyky. Taky chci vystřídat závislost na jídle závislostí na pohybu. Problém je, že jsem ten předešlý životní styl vryl do harddisku hodně hluboko. Začátek hubnutí je první krizí, přes kterou se musíte dostat. U mě trvala asi měsíc.

Vaše vůle podpořená pomocí a podporou vašich blízkých musí porazit zimice, chutě, nutkání… V tu dobu pro vás není nic důležitější než proces, pro který jste se rozhodli. Není nic důležitějšího než boj, který vedete. Boj pro lásku, krásu, anebo o život. Veďte ho rozhodně. Zní to možná sobecky, ale teď není nikdo a nic důležitější než vy.

30.11. Druhé vážení  165,2 Kg, krevní tlak 135/ 85    

– 10,7 kg – hurá!!!